Člověk a společnost – Kde je můj bližní?


V Ježíšově podobenství o milosrdném Samařanu jde především o odpověď farizeovi, který se ptá, kdo je můj bližní? Snad, podobně jako někdy i my, hledá výmluvu pro svou neochotu pomoci tam, kde je třeba. Můžeme ale otázku trochu pozměnit: Kde je můj bližní? Co když nevidíme nikoho, komu je třeba pomoci? Je to vůbec možné?
V Ježíšově podobenství je to jasné: u cesty leží okradený, zbitý člověk. To je můj bližní, kterému je třeba pomoci. Kde jsou ale dnes takoví chudáci? Lidé kolem nás se většinou tváří jako mistři světa, kteří všemu rozumí a na všechno mají recept. Patrně i oni mají svoje bolístky, ale pečlivě je před druhými lidmi skrývají.
A pak jsou zde žebráci, kteří na první pohled vypadají zbídačeně, ale žádají peníze na pivo a cigarety. Pokud jim chvíli nasloucháme, můžeme často zjistit, že i oni se považují za mistry světa, kterým jen bylo nespravedlivě ublíženo.
Člověk, který dokáže před druhými přiznat, že je na dně, že nemůže dál, je dnes vzácným druhem. Přece nám Bůh říká: Miluj bližního svého jako sebe samého! Dívejme se tedy pozorně, možná, že pod těmi maskami, jimiž jsme obklopeni, občas zahlédneme skutečnou tvář, a možná i opravdovou nouzi. Tam je můj bližní.
(2016-09-04, id=259)

PDF verze článku
Zpět na začátek