Jaký je Bůh? – Podobenství o vrbě
Slyšeli jsme,že modlit se je jako telefonovat do nebe. Není však modlitba spíše šepotem do vrby? Znáte přece tu pohádku o králi Lávrovi: Holič ušatého krále už nemohl vydržet si své tajemství nechat jen pro sebe. Za noci šel k vrbě a všechno vyšeptal do její dutiny. Ona mu nic neodpověděla, ale holič se uzdravil ze svého trápení. Později, když kolemjdoucí hudebníci si udělali z jejího dřeva kolíček k base, se královo tajemství skrze hudbu vyzradilo. Nebylo to však ke zlému, ale k dobrému.
Vždyť …není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, a co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.
(Lk 11:2-3)
A tak když se modlíme, Bůh nás slyší, i když hned neodpovídá. Netelefonujeme, ale zpovídáme se vrbě, která trpělivě naslouchá. A odpověď? Ta přijde až za nějaký čas, a třeba způsobem, který bychom vůbec nečekali.(2013-06-22, id=203)
PDF verze článku
Zpět na začátek