Filozofické – Teorie a praxe
Pán Ježíš se svým učedníkům intenzivně věnoval. Vyučoval je teoreticky i prakticky. Lehké to s nimi ale vždy neměl. V Lukášově evangeliu máme zaznamenáno například toto:
Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků. Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj, zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane.
Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal. (Lk 18:31-34)
Tato lekce byla pro učedníky zjevně příliš obtížná. Nezapadala do jejich způsobu myšlení, odporovala jejich představám. Nemohli pochopit, dokud nezažili i tu praktickou část. Na tu si ale museli ještě nějaký čas počkat. Teprve pod křížem poznaii, jak to Pán myslel s tím zbičováním a zabitím. Museli sami o pár dní později zahlédnout Vzkříšeného Pána, aby pochopili, jak to myslel s tím, že vstane
. Tomáš musel dokonce vložit prst.
Obávám se, že ani my nerozumíme mnohému z toho, co čteme v Bibli, co slyšíme z kazatelen. K tomu, abychom dokázali změnit své zkostnatělé myšlenkové vzorce, potřebujeme sami zakusit, uvidět a ohmatat. Než ale praktická část nastane, nezbývá nám než teoretické poznatky přijímat s důvěrou, a to, čemu dosud nerozumíme, si prozatím aspoň ukládat do paměti srdce, tak, jak to dělávala Ježíšova matka Marie.(2014-03-02, id=213)
PDF verze článku
Zpět na začátek