Filozofické – Poznání a víra
V jednom českém románu pro mládež, vydaném ještě za éry socialismu, jsem zahlédl tuto větu: Čím více toho lidé vědí o vesmíru, tím méně věří v Boha.
– Nevím, kolik toho o vesmíru věděl autor oné knihy, ale vím, že mnozí dnešní znalci vesmíru věří v Boha docela pevně. Mohl bych uvést třeba známého českého astronoma Jiřího Grygara. Ale nejen on. V sedmdesátých letech zesnulý geofyzik doktor Jiří Mrázek, kandidát věd, řekl před svou smrtí mimo jiné toto:
Ta velká neznámá, kterou jsem tušil na dně každého vědeckého poznání, nebyla pro mě nikdy pouhým pojmem nebo fyzikální veličinou, nýbrž byl to Někdo. Došel jsem až k hranici, kde končí přírodovědecký výzkum a musí se uplatnit víra, má-li se jít dát.
Mohl bych jmenovat další vědce zvučných jmen, kteří věřili v Boha, a vy byste mohli jmenovat pěknou řádku jiných, kteří v Boha zase nevěřili. Každopádně je vidět, že mezi poznáním a vírou není žádná jednoduchá úměra. Lidově řečeno jde spíš o to, jestli se mi víra hodí do krámu, nebo ne. Jestli chci, anebo nechci věřit. Zatím to tak je, ale jen zatím. Jednou se s Bohem stejně všichni setkáme tváří v tvář.(2000-04-30, id=46)
PDF verze článku
Zpět na začátek