Velikonoční – Ježíšův magnet


V 12. kapitole Janova evangelia čteme tato Ježíšova slova:
Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. A Já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.(J12:31-32)
Je to prohlášení dynamické, a přitom tajemné. Dynamické proto, že se zde hovoří o pohybu. Nejdřív je řeč o vyvržení pryč a hned poté o přitažení k sobě. Je to jako odpudivá a přitažlivá síla magnetu. Přiblížíme-li dva magnety k sobě souhlasnými póly, odpuzují se. Jsou-li dost silné, nebudeme vůbec schopni je k sobě přimáčknout. Je to však jediná situace, kdy magnet odpuzuje; mnoho dalších předmětů magnet naopak přitahuje.
A podobně je tomu s Ježíšem na kříži: stal se z něj jakýsi obří magnet, které jednoho, totiž Satana odpudil a naopak všechny k sobě přitáhl. Evangelista Jan ovšem nechává Ježíšova slova o přitažení všech lidí bez dalšího komentáře, a proto pro nás zůstávají trochu tajemná. Co to vlastně znamená? Víme, že Ježíšova poprava na vrchu Golgatě přitáhla skupinu diváků, ale to jistě nebyli všichni. Musí zde tedy jít o něco jiného. Jedno vysvětlení je, že Bůh ve své lásce přitahuje k sobě všechny lidi skrze Ježíšův kříž, ať už si to uvědomují nebo ne, ať jsou křesťané nebo muslimové nebo ateisté atp.
Je ale také možné, že je zde míněno i přitažení ke Kristu jako soudci, kterému nikdo neunikne. V Matoušově evangeliu, 25. kapitole Ježíš popisuje poslední soud takto:
…budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů… (Mt 25:32)
Jedno je jisté – muž na kříži přitahuje pozornost lidí už dva tisíce let. Mnozí lidé, muži i ženy byli a jsou Ježíšem přitahováni tak silně, že mu dávají své životy a stali se jeho učedníky. Někteří jsou ochotni se vzdát i rodinného života, jen aby mohli být Kristu co nejblíže.
A co ti ostatní, ti, co zatím nemají zájem? I oni budou přitaženi, ale je určitě lepší přijít včas a dobrovolně než být na poslední chvíli předveden silou.
(2012-03-25, id=184)

PDF verze článku
Zpět na začátek