Velikonoční – Nepohodlí cesty
Víte, proč se velikonoční svátky nazývají právě Velikonoční? Která velká noc jim dala jméno?
Kdysi v dávnověku, když izraelský národ otročil egyptskému Faraonovi, přišla noc, která měla ukončit jejich trápení. Byla to noc, kdy narychlo snědli připraveného beránka a namísto do postelí se odebrali ven do tmy. Byla to Veliká noc, kdy jejich vleklý konflikt s Egypťany vygradoval smrtí všech egyptských provorozenců. Teď jim už v odchodu nikdo nebránil; byli z Egypta téměř vyhnáni.
A co dál? Měli před sebou dlouhou cestu do zaslíbené země, přičemž je Bůh úmyslně nevedl nejkratší cestou – čekal je přechod Rudým mořem a úmorné trmácení se sinajskou pouští. Čekaly je střetnutí s králi, jejichž územím museli projít, a nakonec si ještě museli svoji novou domovinu vybojovat s národy Palestiny. Byla to dlouhá a únavná cesta. Byla tak dlouhá a náročná, že ti, kdo vyšli, do cíle nedošli – byli to jejich děti, kdo osídlili novou zemi.
Proč to všemocný Bůh neudělal nějakým jednodušším, pohodlnějším způsobem? Proč je nevedl přímou cestou, proč je do zaslíbené země rovnou nějak teleportoval, mohli tam být v mžiku, bez únavy a bolavých nohou a dokonce ještě s plným břichem! Podobně se můžeme ptát, proč nás Ježíš nechává plahočit se na tomto světě, když už máme v nebi přichystané příbytky. Možná chce vyzkoušet naši víru – bez víry totiž nemůžeme vejít do Božího království, podobně jako izraelští poutníci nemohli vejít do zaslíbené země.(2017-04-16, id=262)
PDF verze článku
Zpět na začátek