Velikonoční – Památka Zesnulého
Je jaro, slunce hřeje z modré oblohy, celá příroda se probouzí po dlouhé zimě k životu. I ten hřbitov je plný slunečních paprsků a ptačího cvrlikání. Teď je doba života, mrtví si musejí počkat až na listopad, dobu mokrého šera a blikotajících svíček, na Památku zesnulých.
A přece právě dnes, proti proudu a proti módě slavíme památku Zesnulého. Připomíná nám, že nebylo a není vždycky všechno jak má být, že nespravedlnost někdy vyhrává, že smrt si bere i mladé, dobré a silné. Že z vůle těch, které miloval, zemřel krutě a na kříži židovský král.
Díky Bohu, jen dva dny trvá tato jarní anomálie. Třetího dne Zesnulý vstává z mrtvých a vrací se do života, zdravější a silnější než kdykoliv předtím. Třetího dne je zase všechno jak má být, a my se u prázdného hrobu přidáváme ke zpěvu ptáčat.(2009-04-30, id=37)
PDF verze článku
Zpět na začátek