Na návštěvy chodíme většinou rádi. Popovídáme si, někdy i společně pojíme nebo popijeme. Kontakty s přáteli by nám jistě chyběly. Pravda, jsou i zvláštní druhy návštěv: návštěva u zubního lékaře, na kterou se sice netěšíme, ale nakonec bývá k užitku. Závažná může být třeba návštěva u právníka. Návštěva známého či příbuzného, který leží v nemocnici, je ceněnou službou. A co návštěva u proroka? Tam jste ještě nebyli? To je škoda, na takovou návštěvu se určitě nezapomíná.
Když se izraelský král Jóaš rozhodl navštívil proroka Elíšu, nešlo jen o přátelské posezení. Snad to měla být návštěva nemocného, vždyť Elíša tou dobou vážně churavěl. Z biblického líčení je ale jasné, že došlo k něčemu mnohem závažnějšímu než potěšení pacienta.
Prorok se totiž brzy ujal iniciativy a král se nestačil divit. Nejdřív se dozvěděl, jak dopadne jeho příští válečný střet s Aramejci. Poté byl král vyzván, aby symbolicky střílel šípy do země. Vystřelil třikrát a přestal. Prorok mu na to řekl: Jen tři bitvy vyhraješ, kdybys byl vystřelil víckrát, zničil bys nepřátele úplně. Král se tedy nejen pasívně dozvěděl, co ho čeká, ale během chvíle nevědomky nastavil výhybky kolejí osudu. Vždyť tam u lůžka nemocného se právě zformovala budoucnost.
Taková je návštěva u proroka. Šli bychom také? Je to drama, je to risk. Stačí udělat chybu a osud je zpečetěn! To snad raději zůstaneme doma. A přece se návštěvě u proroka nevyhneme. Předstoupíme přece jednou před Pána Ježíše Krista, a ten nám poví třeba toto: Cokoliv jste udělali tomu či tomu, mě jste udělali…
… anebo také neudělali.