Nad Biblí – Kam tenkrát šel…?
Na rozdíl od tzv. synoptických evangelií, která popisují množství Ježíšových zázraků, v posledním, Janově evangeliu, mnoho zázraků nenajdeme. Těch několik málo ale, jak se říká, stojí za to.
Vezměme si například příběh o vzkříšení Lazara, bratra Marie a Marty z Betanie. Muž, který byl již tři dny v hrobě, je probuzen zpět k životu. Něco takového je naprosto neslýchané, a přítomným svědkům to jistě vzalo dech.
V oslnivé záři takového projevu Boží moci ale trochu zapadá docela obyčejný a praktický pokyn, který Ježíš vyslovil bezprostředně poté:
Rozvažte ho a nechte jít!
(Jan 11:44)
Jistě bylo namístě vzkříšeného vysvobodit z šátků, jimiž byl převázán. Kam ale měl odejít? Což to nebyla chvíle jako stvořená pro nadšené objímání? Je ale možné, že už zapáchal, jak předvídala praktická Marta. Měl se tedy prostě jít odvětrat? Nebo jen tak beze slov odejít domů? Měl se snad dostavit na celnici, aby ho znovu zařadili mezi plátce daně? Můžeme si domýšlet, ale nevíme.
Lazarovo vzkříšení je předobrazem toho, co očekáváme i my. Věříme přece, že i nás Ježíš vzbudí a vyvede z hrobů. Kam my pak půjdeme? Písmo naznačuje, že půjdeme před Boží soud a poté do jeho blažené přítomnosti. A tam nám možná Lazar poví, kam tenkrát šel.(2014-04-06, id=215)
PDF verze článku
Zpět na začátek