Nad Biblí – Škatulky
Jan Křtitel dělal divné věci. On byl vlastně celý nějaký divný. … měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.
(Mt 3:4) V judské poušti kázal: Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské
(v.2) Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
(v.5,6)
Vidíme, že Jan byl sice zvláštní, ale neobyčejně vlivný kazatel. Táhly se za ním zástupy z celého okolí. Písmo dokonce říká, že přišel celý Jeruzalém!
To nemohlo uniknout pozornosti tehdejším náboženským vůdcům, kteří se tedy také vydali k Janovi. Oni ovšem nepřišli, aby se dali pokřtít na znamení pokání, ale přišli coby inkvizitoři. Přišli zjistit, co je to za člověka. Ptali se ho:
Jsi Mesiáš?
– Nejsem.
Jsi Eliáš?
– Nejsem.
Jsi ten Prorok?
– Nejsem.
Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?
Jan se farizeům nevešel do připravených škatulek. Vždyť on byl jen Hlas volajícího na poušti – a přesto byl největším z proroků. To bylo nad jejich představy.
Netrvalo moc dlouho a farizeové měli stejný problém s Ježíšem. I ten byl divný. Nevěděli, kdo to vlastně je. Když se ho velekněz dotázal:
Jsi Mesiáš?
, odpověděl Jsem
.
Ale co to bylo platné, do jejich těsné škatulky se stejně nevešel.(2014-12-21, id=234)
PDF verze článku
Zpět na začátek