Nad Biblí – Dar vdovy
Evangelisté Marek a Lukáš zaznamenali drobnou příhodu, která se udála v jeruzalémském chrámu:
Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice. Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince, a řekl: Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.
(Lk 21:1-4)
Přiznejme si, že se často podobáme těm bohatým, kteří sice třeba i dost dávají, ale ještě více jim zbývá. Pamatujeme přece na to, že se musíme postarat o sebe i o svou rodinu. Bylo by nezodpovědné jen tak se zbavit prostředků k obživě. Ano, tak uvažujeme, a snad si to nemusíme vyčítat, vždyť ani Ježíš ty bohaté dárce vlastně nekritizoval.
Ale co ta chudá vdova – byla snad bláznivá, když se vzdala zbytku svého jmění? Jako vdova možná neměla nikoho, kdo by se o ni postaral, a teď už neměla ani ty peníze!
A zde je právě klíč k pochopení. Ta vdova totiž byla jen zdánlivě osamělá. Ona ty peníze přece nehodila do kanálu, ale darovala je svému nejmilejšímu společníku, Bohu Hospodinu, ve víře, že On se o ni postará. Její čin tedy nebyl sebevraždou, ale odvážným spolehnutím se na Boha, zastánce chudých a utlačovaných.(2015-02-28, id=245)
PDF verze článku
Zpět na začátek