Člověk a společnost – Odborníci aneb odluka církve od společnosti


Tytam jsou doby, kdy si lidé chodili pro radu a pomoc ke svému duchovnímu pastýři. Dnes máme na všechno příslušné odborníky. Kdo je nemocný, jde k lékaři, eventuálně k léčiteli. Najít cestu z deprese zase pomůže psychiatr. Máte-li manželské neshody, přihlaste se na rodinnou psychoterapii. O ty, kteří mají materiální nedostatek, pak pečují referáty státní sociální podpory. A pokud snad někdo naopak neví, co s penězi, tak zajde do banky a vyzpovídá se svému finančnímu poradci.
Když hoří, voláme hasiče, do vykradeného bytu pozveme polici, vodu stříkající z prasklé trubky hbitě spraví instalatér. O fungování společnosti se starají politici a morálku nám pozvedají herci. Nezapomněli jsme na někoho? A, promiňte, zapomněl jsem na duchovní pastýře. Zdá se, že – chudáci – přišli o práci. Vždyť i tu pohřební řeč už zvládneme bez nich. Na co tedy duchovní pastýř?
Duchovní pastýř by měl pečovat o našeho ducha. Je ovšem otázka, zdali ještě někde nějaký duch přežil. A jestli ne, pak duchovní pastýře už opravdu nepotřebujeme.
(2001-10-31, id=104)

PDF verze článku
Zpět na začátek