Člověk a společnost – Mentalita otroka
Ačkoliv je éra oficiálních otrokářských států za námi, poddanství v jiné, skryté podobě vesele funguje dál. No řekněte, být nějakým mocnářem, nebylo by snazší vládnout mase otroků než národu svobodných, svobodomyslných a svobodychtivých občanů? Vždyť otrok pracuje za svůj denní příděl stravy a nestrká nos do věcí, do kterým mu nic není. Zvláště totalitním režimům takové společenské uspořádání velmi vyhovuje, vždyť jinak by se neudržely dlouho u moci.
Co se však stane, když vláda založená na otroctví náhle padne a je vystřídána demokracií? Stanou se snad z otroků rázem svobodní občané? Určitě ne. Lidé nadále uvažují způsobem otroka. Jsou zděšeni, když vázne výdej stravy, a vzpomínají na staré zlaté časy, kdy sice museli vystát frontu, ale jídlo do ešusu nakonec vždy dostali. A když něco nefunguje, tak očekávají, že se „pán postará“, a pokud se tak nestane, rozhořčeně reptají. Ani je nenapadne, že by se o nápravu měli pokusit sami. Ve své duši jsou totiž stále otroky.(2001-10-31, id=107)
PDF verze článku
Zpět na začátek