Člověk a společnost – Vysavači
Jeden důchodce odepsal na inzerát, který sliboval výdělek několik tisíc měsíčně za nadepisování obálek. No řekněte, zahodili byste takovou šanci? Tedy onen známý dostal zpět pokyn, aby nejdříve zaplatil 100 korun na pořízení obálek. Peníze poslal, ale namísto obálek obdržel jen překvapivé sdělení: teď už víte, jak si vydělat!
A tak mě napadá, že lidé jsou tak trochu jako vysavači. Myslím to tak, že chtějí svoji prázdnotu naplnit něčím, co vezmou druhým. Metody mohou být kalé i nekalé, ale princip zůstává stejný.
Nejčastěji pociťovaným nedostatkem je nedostatek peněz, a tak vysáváme peníze. Bývají to však i jiné, méně zřetelné potřeby: nedostatek sebevědomí, uznání, nedostatek lásky. Svoji prázdnotu chceme naplnit vysáváním druhých.
Musí to tak být? Ježíš Kristus řekl: „Kdo věří ve mne, už nebude žíznit, ale proudy živé vody poplynou z jeho nitra“. Tedy už ne více vysavači, ale dárci.(1999-12-31, id=124)
PDF verze článku
Zpět na začátek