Člověk a společnost – Nesnášenlivost
Při zprávách ze Severního Irska musí nejeden člověk vrtět hlavou: katolíci nenávidí protestanty … protestanté nenávidí katolíky … deset mrtvých při teroristickém útoku … Anebo zprávy z daleké Indonésie: při srážkách mezi křesťany a muslimy zahynulo tolik a tolik lidí … Křesťan se v duchu ptá: Cožpak nám Kristus nepřikázal milovat i své nepřátele, natož bratry ve víře? A nevěřící člověk si vzpomene na křížové výpravy a pomyslí si něco v tom smyslu, že je to stejně všechno jedna pakáž.
Co se týče Severního Irska, tak tam nejde o žádné bratry v křesťanské víře. Jediné, co těm neštastným lidem z náboženství zbylo, je skupinová identita: katolík nebo protestant. A o situaci v Indonézii vím opravdu tak málo, že se neodvažuji soudit. Jedno je však jisté: všichni máme sklon k nedůvěře vůči těm, kteří se od nás jakkoliv odlišují: řečí, barvou pleti, národností, náboženstvím. Proč? Možná proto, že si nejsme tak docela jisti sami sebou. Cítíme se silní v kramflecích, jen pokud nás obkopují lidé stejní jako jsme my. Odlišnosti nám však nahání strach, ten plodí nenávist a nenávist plodí násilí.(2000-02-28, id=18)
PDF verze článku
Zpět na začátek