Člověk a společnost – Boží mlýny


Lidová moudrost ví, že spravedlnost nemá na zemi zrovna na růžích ustláno. Slýcháme-li rčení jako Nevděk světem vládne, či Pro dobrotu na žebrotu, víme, že to nejsou výkřiky zahořklých zoufalců, ale odraz neutěšené reality tohoto světa.
Lidová moudrost se na druhou stranu nechce smířit s tím, že už se na tom nikdy nic nezmění. Proto slýcháme rovněž, že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, a že Na každého jednou dojde.
Lidé doufali, a snad ještě ve skrytu duše doufají, že kruh křivd a nespravedlnosti bude nakonec prolomen. Garantem tohoto vítězství musí být sám Bůh, vždyť lidské pokusy o spravedlnost znovu a znovu selhávají.
Bude ale Bůh ještě vůbec chtít něco tady změnit? Vždyť lidská nespravedlnost dosahuje otřesných rozměrů právě vůči němu. O Božím Synu napsal kdysi prorok, že až přijde, ponese radostnou zvěst pokorným, obváže rány zkroušených srdcem, vyhlásí zajatcům svobodu a vězňům propuštění… Z evangelii víme, že Ježíš uzdravoval nemocné, osvobozoval spoutané a zval všechny, dokonce i hříšníky, do Božího království.
A jakou odměny se za to dočkal? Popravy ukřižováním. Ano, pro dobrotu na kříž.
Vskutku nevděk světem vládne, a nikdo to nepocítil tak hořce, jako sám Stvořitel. My bychom po takových zkušenostech už nejspíš rezignovali. Bůh Bible to ale s lidmi dosud nevzdal. Zatímco zřetelné potrestání pozenmské nespravedlnosti dosud odkládá, učí nás, hříšníky, poznávat spravedlnost nebeskou.
(2014-10-25, id=230)

PDF verze článku
Zpět na začátek