Člověk a společnost – Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní


Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.
Tato slova pronesl Ježíš Kristus podle 5. kapitoly Lukášova evangelia.
Když dnes, po nějakých dvou tisících letech voláme hříšníky k pokání, není to proto, že bychom byli nějací propagandisté, jak nás někteří obviňují. Je to proto, že vnímáme bídu tohoto světa, bídu života bez Boha a bez naděje. Milujeme lidi kolem nás, a právě proto jim chceme pomoci. Toužíme jim přinést uzdravení.
Jenže často narážíme na to, že oni zjevně nestojí o naše léky. Jenže co my jim nabízíme? Není to v podstatě jen poučování o náboženských teoriích? Nedivme se, když jsme pak zmatení a nejistí jako lékař, k němuž pacienti nemají důvěru, jehož léky odmítají užívat.
Možná ale jen neumíme vybrat ten správný lék. Možná ho neumíme správně zabalit. V jaké situaci zazněla Ježíšova slova o lékaři a nemocných? To nebylo v prázdné čekárně vedle ordinace, ale na velkolepé hostině, kde Ježíšovi učedníci jedli a pili spolu s hříšníky. Tam bylo plno! Plnily se žaludky, ale i uši: jistě vyprávěl Ježíš některé ze svých prostých, ale trefných příběhů. A tak všichni dostali, co potřebovali – pokrm pro svoje tělo, ale i lék pro duši.
(2011-04-30, id=36)

PDF verze článku
Zpět na začátek