Jaký je Bůh? – Je Bůh nebo ne?


Jak to tedy je – existuje Bůh nebo ne? Ačkoliv je to poměrně zásadní otázka, lidé se ve svých odpovědích liší. Jak je to možné? Proč se v tomto ohledu nemohou shodnout?
Stěžejním důvodem snad je prostý fakt, že nemáme jednoznačný důkaz ani pro, ani proti existenci takové nadpřirozené bytosti. Oba myšlenkové tábory se tak mohou opírat jen o určité náznaky. Povězme si tedy alespoň velmi stručně, čím je možné v této při argumentovat.
Odpůrci existence Boha mohou zcela prostě a po právu tvrdit, že Boha nikdy nikdo neviděl ani neslyšel. Nemáme s ním tedy žádnou smyslovou zkušenost. Jistě, to ještě nemusí nutně znamenat, že Bůh není, ale je pravda, že každou živou pozemskou bytost si můžeme prohlédnout a osahat. Boha ovšem ne.
Dalším důvodem proti Boží existenci je neutěšený stav našeho světa. Lidé říkají: kdyby byl nějaký Bůh, tak by se na to tady přece nemohl dívat. Pán vesmíru – pokud by nějaký byl – by jistě zakročil proti zlořádům, útisku, utrpení nevinných, proti krutým nemocem. Copak neříkají křesťané, že Bůh je všemocný, spravedlivý a milující? Jenže nic se neděje, svět se řídí podle svých vlastních zákonů a lidé trpí dál.
A jaké jsou argumenty druhé strany? Je to v první řadě nedostatečnost materialistického vysvětlení světa. Vidíme přece, že k vytvoření jakéhokoliv díla je potřeba úmysl a dovednost. Tyto atributy se ovšem sotva dají přiznat pouhým přírodním silám, které spíše rozrušují a ničí. Proto se zdá být velmi nepravděpodobné, že by tak složité struktury jako je vesmír, atomové jádro či živá buňka, vznikly nějak samy od sebe.
Dalším důvodem, který vede některé lidi k přesvědčení, že Bůh existuje, je nějaká neobvyklá osobní zkušenost, vymykající se běžným možnostem vysvětlení. A právě tak jako někteří argumentují nemožností Boha smyslově poznat, jiní zcela naopak tvrdí, že se s Bohem osobně setkali.
Zdá se, že ani jedna strana není schopna přesvědčit své protivníky. A tak zatím nezbývá, než se vzájemně tolerovat. Zatím. Ač to může znít morbidně, rozřešení našeho dilematu by mohla přinést smrt. Ani její důkaz však není univerzální. Pokud mají pravdu věřící, tak realita Božího soudu jistě přesvědčí i toto nejzarytějšího materialistu. Mají-li však pravdu ateisté, tak věřící člověk stejně nepozná svůj omyl, neboť spolu s tělem zanikne celé jeho bytí. Z tohoto pohledu je na tom tedy lépe ten, kdo v Boha věří, neboť jeho přesvědčení, byť by snad bylo falešné, nemůže být vyvráceno.
(2006-07-31, id=168)

PDF verze článku
Zpět na začátek