Filozofické – Konec světa


Takovými hloupostmi jako je nějaký konec světa se rozumný člověk přece nabude zabývat. Ale přece – četl jsem v docela seriózním tisku, že podle vědeckých prognóz se naše Sluníčko bude čím dál víc rozpalovat, až se rozžhaví natolik, že spálí všechno živé. Samozřejmě to bude trvat velmi dlouho, nějaké miliony nebo miliardy let. Můžeme být klidní, toho se přece nedožijeme. Ale stejně, nepřipadá vám myšlenka na to, že se naše modrá planeta postupně promění v rozžhavenou skálu, poněkud skličující? Když jsem si to zkusil představit, tak se mě zmocnil nepříjemný pocit: o co se tady vlastně snažíme? Proč pracujeme a k čemu vychováváme děti, když se časem všechno obrátí v rozpálený písek?
Jistě, můžeme doufat, že vědecké předpovědi nevyjdou, anebo že se lidstvo včas přestěhuje na nějakou vhodnější planetu. Život bez budoucnosti, nebo přesněji řečeno život bez víry v budoucnost, totiž nemá smysl.
(1999-12-31, id=130)

PDF verze článku
Zpět na začátek