Filozofické – Totalita


Společenský systém, ve kterém jsme žili před tzv. sametovou revolucí, se dnes běžně označuje slovem totalitní. Myslí se tím to, že tehdejší vládci se všechno snažili omotat kolem svých ideologických představ. V padesátých letech se prý ani venkovská taneční zábava neobešla bez úvodní politické přednášky. Společenský život totalitnímu tlaku skutečně podlehl. Lidé jako takoví se ale ovládnout komunistickými idejemi většinou nenechali. Navenek sice vystupovali loajálně, uvnitř si ale mysleli svoje.
Dnes jsme rádi, že doba totality je za námi. Vnucuje se nám sice ledacos, ale každý může – alespoň teoreticky – žít jak je mu libo. Přesto totalita kvete dál. Nevěříte? Lidé si myslí, že si žijí po svého, ve skutečnosti jsou ale zamotaní do pavučiny svých sklonů a vášní, své pýchy a samoty.
Totalitní rysy má i křesťanské náboženství. Bible zdůrazňuje, že nejen vnější jednání, ale dokonce i myšlení a cítění je nutno podřídit Boží vůli. To je přece totalita jako hrom! Naprostá poslušnost Bohu tedy nevypadá na první pohled zrovna lákavě, je však jedinou silou, která nás dokáže vytrhnout z pavučiny hříchu. Zbývá jen otázka, zda o to vůbec stojíme.
(2002-04-30, id=42)

PDF verze článku
Zpět na začátek