Filozofické – Vydávat svědectví
Není snadné hovořit o takových tématech jako je Boží existence. Zatímco v anonymitě internetových diskusích bývá toto téma vášnivě až bouřlivě propíráno, v osobním styku je to úplně jiné. Chceme-li někomu sdělit svůj názor či svoji představu o Bohu, musíme si být vědomi toho, že mluvíme o věcech sporných a nedokazatelných. Zde může mít každý své vlastní přesvědčení, svůj vlastní pohled, který se od našeho může diametrálně lišit. Musíme počítat s tím, že narazíme na nepochopení, odmítnutí, ba dokonce i pohrdání a výsměch. A protože v takovém rozhovoru odkrýváme svá nejvnitřnější přesvědčení, své jistoty a svou víru, nebývá snadné odmítnutí unést. Vždyť kritizuje-li někdo moje názory na Boha, svět a moje místo v něm, útočí na základy mé osobnosti; vznáší-li přesvědčivé protiargumenty, podlamuje pilíře mého života.
A přece nás Bible vybízí k tomu, abychom o Bohu mluvili. Říká však, abychom vydávali svědectví
. To není obhajování svých názorů. To není boj argumentů. Boží služebníci mají hovořit o tom, čeho byli svědky, co sami viděli a slyšeli. Pak už není o čem diskutovat, přesvědčovat, vést spory. Pokud mluvím o tom, co jsem sám zažil, sděluji něco skutečného a pravdivého, jakkoli to může být pro druhého neobvyklé. Mé svědectví ho konfrontuje s něčím, o čem třeba dosud nevěděl, nebo seznámí s někým, koho dosud neznal. A o to nakonec jde.(2006-07-31, id=73)
PDF verze článku
Zpět na začátek