Není žádným tajemstvím, že institut manželství je v krizi. Lidé se do uzavírání sňatků hrnou stále méně a již uzavřená manželství se stále častěji rozpadají. Nesezdaným partnerům není jasné, k čemu je manželství vlastně dobré, když spolu mohou žít podle libosti a přitom zůstat svobodní
.
Je celkem logické, že manželství je dosud vysoce ceněno v církevním prostředí, kde je prohlašováno za Bohem ustanovený a posvěcený trvalý svazek dvou lidí. Samozřejmě, podle vzoru prvních lidí, Adama a Evy, se rozumí svazek muže a ženy.
V úsilí o zachování manželského stavu se církvi dostává nečekaného spojence – homosexuální komunitu. Zatímco většinová společnost o institut manželství ztrácí zájem, homosexuálové za možnost uzavřít manželství bojují. Jak je to možné? Je nepravděpodobné, že by homosexuálové nějak zvlášť ctili Boží stvořitelské řády; je nepravděpodobné i to, že by měli oproti heterosexuálům větší zájem či schopnost si udržet celoživotní věrný vztah, A proč by zrovna homosexuály měly více než heterosexuály zajímat právnické aspekty společného vlastnictví, dědění atd. Proč tedy usilují o manželství?
Domnívám se, že zde nejde o úctu k manželství jako takovému, ale spíš o snahu o zrovnoprávnění, o další krok na cestě odbourávání všeho toho, co vnímají jako diskriminaci. Přestože jsou v něčem podstatném jiní, chtějí mít stejné možnosti jako ostatní. Dost možná tím také chtějí odlomit další hrot svému vlastnímu nepokojnému svědomí.
Ježíš Kristus kdysi v rozhovoru s farizeji řekl, že manželství, ač bylo ustanoveno samotným Bohem a v tehdejší době bylo i preferovaným společenským stavem, není vhodné pro každého. Někteří lidé prostě pro manželství nejsou způsobilí anebo se ho dobrovolně zříkají. Jaké skupiny lidí měl Ježíš na mysli? Nezpůsobilostí mohl myslet některá tělesná i psychická postižení, ale mohl myslet i na ty, které měl zrovna v tu chvíli před sebou – totiž na vážené občany, kteří nebyli ochotni uznat požadavek celoživotní manželské věrnosti. Vždyť Ježíš odpovídal právě na jejich tvrzení, že není-li dovoleno se rozvést, pak je lepší se vůbec neženit! Což toto není projev nezpůsobilosti k manželství?
Dobrovolné zřeknutí se manželství je něco jiného, než pouhá neochota vzít na sebe potřebné závazky: je to zřeknutí se manželství pro království nebeské
. Téměř jistě se zde myslí život v celibátu oddaný službě Bohu, Ježíš tímto postřehem myslel i sám sebe.
A kdo je tedy pro manželství způsobilý? Ten,kdo je schopen a ochoten vzít na sebe manželský slib. V duchu Ježíšových slov to určitě nebudou všichni heterosexuálové a tím méně homosexuálové. Není žádné právo na manželství. Kdo nemůže nebo nechce respektovat jeho požadavky, ať se raději nežení – v tomto bodě asi měli farizeové pravdu.