Velikonoční – Není noc jako noc
V noci obvykle spíme a o ničem nevíme. Jen málokdy se stane, že jsme nuceni noc probdít. Může to ale být noc, na kterou se nezapomíná.
V základech židovské víry stojí historická zkušenost s tzv. exodem, neboli vyjitím z Egypta. Faraón se snažil seč mohl, aby Izraelcům znemožnil toužebný odchod do svobody. Jenže jedné noci se vložil do věci sám Hospodin: jeho anděl pobil všechny egyptské prvorozence a Židé byli najednou z Egypta takřka vyhnáni. Tuto tzv. Velikou noc si Židé dodnes připomínají svátkem Pascha.
Mohou ovšem být i takové noci, na které se vzpomíná ve zlém. O vše obraný a nemocný Jób zlořečil noci, kdy se narodil. Anebo noc, kdy byl Ježíš zajat a odveden v poutech – ty události musely učedníkům připadat jako zlý sen, přestože byla právě Pascha, svátek Exodu.
A je i taková noc, kterou chválí slavnostní velikonoční chvalozpěv těmito slovy:
To je ta noc, v níž Kristus pouta smrti rozlomil a jako vítěz vystoupil z hrobu.
To je ta noc, o které bylo psáno: Noc jako den se rozjasní…
Ó vpravdě blahodárná noc, která spojila zemi s nebem, člověka s Bohem.
Tak jako se Jóbova temná noc nakonec změnila v radost, tak i my žijeme ze světla velikonoční noci, kdy Ježíš, náš Pán a Spasitel, přemohl smrt a byl vzkříšen k novému životu.(2017-08-27, id=266)
PDF verze článku
Zpět na začátek