Jeden z nejpodivnějších biblických příběhů se udál době těsně po rozpadu Šalamounovy říše. Severní izraelské kmeny se pod vedením Jarobeáma vzepřely Šalamounovu synu, Rechabeámovi. Čistě z politických mocenských důvodů Jarobeám mimo jiné zavedl nezávislou
bohoslužbu – namísto Hospodinu v Jeruzalémě obětoval zlatému býčku v Bét-elu. A to mu nemohlo projít.
V této situaci přichází z Judska do Bét-elu muž Boží
. Jeho jméno neznáme, ale je jasné, že byl Hospodinovým prorokem. Jeho úkolem bylo především vyřídit králi Jarobeámovi nepříznivé poselství, a dále pak měl dva konkrétní pokyny: v Bét-elu nepřijmout žádné pohostinství, doslova nic nejíst ani nepít, a zpět do Judska se vrátit jinou cestou.
První z úkolů, ač se zdá nejtěžší, splnil muž Boží bez zaváhání. Pronesl slova soudu, a ta byla bezprostředně potvrzena zázračnými znameními. Rozhodně odmítl Jarobeámovo pozvání ke stolu a odebral se na cestu domů – jinou cestou, než po které přijel. Služební cesta se zdála být úspěšně zakončena. Jenže…
Ve městě Bét-el žil starý prorok. Sotva se o událostech dozvěděl, vydal se za vracejícím se kolegou, dostihl jej a přemlouval k návštěvě. Boží muž jej odmítl právě tak, jak předtím odmítl Jarobeáma. Starý prorok z Bét-elu ale přitvrdil a naléhal, že má Boží pokyn, aby spolu pojedli a popili. Byla to lež, byla to vlastně past, a Judejec se do ní chytil. Uvěřil svému staršímu kolegovi, vrátil se s ním do Bét-elu a zasedl ke stolu. Ještě nedojedli a starý prorok promluvil znovu, tentokrát skutečně veden Božím duchem:
Vzepřel ses Hospodinovu rozkazu! Nedodržel jsi příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh, ale vrátil ses a jedl jsi pokrm a pil jsi vodu na místě, o kterém jsem ti řekl: ‚Nic tam nejez ani nepij.‘ Proto tvé tělo nebude pochováno v hrobě tvých otců!
Jak bylo předpovězeno, tak se stalo: na zpáteční cestě muže Božího přepadl lev a zabil ho. Starý prorok z Bét-elu pak jeho tělo pohřbil do vlastního hrobu a jak je psáno, jeho smrti velmi litoval.
Jaký dojem ve mě budí tyto dvě postavy?
Judský prorok byl rozhodný a udatný
, splnil nelehký a riskantní úkol zlořečit modlářskému králi tváří v tvář. Podlehl však jemnému a rafinovanému pokušení, byl sveden lživým slovem svého prorockého kolegy! Ano, i tak zákeřný, tak úskočný může být pokušitel: umí svést i zbožnými řečmi!
Starý prorok z Bét-elu je rozporuplnou, až tragickou postavou, a nechává v nás těžké otázky: byl-li prorokem, proč lhal, proč se stal svému bratru léčkou? Proč jej přivedl do hrobu?
Snad nejlepší vysvětlení je, že ani prorok není stále prorokem, nemá stále slovo od Hospodina, i prorok je jen nedokonalým člověkem. Byla v něm touha poznat více svého kolegu, dozvědět se podrobnosti o jeho proroctví atd. Byla to touha tak silná, že se uchýlil k ošklivé lži. V kritické chvíli jakoby se stal přímo satanovým nástrojem – Bůh přece nepokouší. Modleme se proto:
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
(Mt 6:13)
A můžeme přidat: Nedovol, abychom se stali pro druhé pokušením, ale zbav je od zlého.