Nad Biblí – Ezdrášovo představení
Roku 458 před naším letopočtem přišel do Jeruzaléma jistý Ezdráš. Kdo to byl? Písmo nám ho představuje těmito slovy:
… přišel Ezdráš, syn Serajáše, syna Azarjáše, syna Chilkijáše,
syna Šalúma, syna Sádoka, syna Achítúba,
syna Amarjáše, syna Azarjáše, syna Merajóta,
syna Zerachjáše, syna Uzího, syna Bukího,
syna Abíšúy, syna Pinchasa, syna Eleazara,
syna Árona, nejvyššího kněze.
(Ezd 7:1n)
Nepřipadá vám tento způsob představení zvláštní? Kohopak dnes zajímá, kdo byl otcem, dědem či pradědem kterékoliv významné osoby, byť by to byl třeba kandidát na prezidenta? Koho zajímá, kdo byl jejím předkem o 16 generací zpět?
V dnešním světě je každý jen tím, za koho se sám svým vlastním úsilím nebo svou chytrostí vypracuje. Ezdráš se ovšem také vypracoval. Písmo dodává, že to byl … znalec Zákona, zběhlý v zákoně Mojžíšově …
.
Tím ale ještě Ezdrášovo uvedení nekončí. Nesmíme zapomenout na dodatek, který praví, že: Král mu dal vše, oč žádal
– ale ne pro jeho schopnosti či podlézavost, ale protože … nad ním byla ruka Hospodina, jeho Boha
(Ezd 7:6).
Všimněme si, že jak počátek, tak i konec představení hovoří o tom,za co Ezdráš vlastně ani sám nemohl: totiž že se narodil jako potomek Áronova kněžského rodu a že se těšil Boží přízni. A přece právě to je podstatná část kvalifikace pro nelehký úkol, který ho čekal při znovuosídlení a obnově zničeného Jeruzaléma.(2014-03-30, id=214)
PDF verze článku
Zpět na začátek