Nad Biblí – Trapné šachy s Ježíšem


Ježíš měl různé posluchače – někteří se ptali, protože se chtěli poučit, jiní se ptali, protože chtěli Ježíše dostat do úzkých. Prohnaně vymýšleli takové otázky, aby ho v očích aspoň některé skupiny lidí shodili. Byli jako hráči šachu – předvídali možné reakce a táhli tak, aby protivník co nejvíce ztratil. Jak podivný postoj těch, kvůli jejichž záchraně se On narodil.
Když se ho ptali na daň císaři, předpokládali, že si buď znepřátelí lid, nebo panovníka. Když se ho jindy ptali na to, které přikázání je největší, nedělali to z touhy po poznání Boží vůle, ale aby oslabili Ježíšovu společenskou pozici.
Ježíš ale nepřišel proto, aby se lidmi utkal v bitvě. Nepřijal roli v šachové partii. Přišel vyhledat nemocné a skleslé, přišel zachránit, co zahynulo. Proto jako největší přikázání vypíchnul přikázání lásky – tak jedním dechem napomenul své lstivé tazatele a zároveň vyjevil svou skutečnou roli mezi lidmi.
(2017-10-29, id=267)

PDF verze článku
Zpět na začátek