Nad Biblí – Odložená audience
O svátcích přišli do Jeruzaléma také nějací Řekové. Patrně byli zbožní, protože se přišli klanět Bohu. A tito Řekové se chtěli setkat s Ježíšem.
Ježíš mohl být rád, že ho vyhledávají i pohané, že ho chtějí vidět, slyšet – a kdo ví, třeba se i klanět! Možná, že by přinesli i nějaké dary, jako před léty mudrci z východu. Vždyť tito poutníci, tentokrát přicházející ze západu, jsou vlastně potvrzením, že jeho hvězda stále roste!
Ale on je odmítl. Svým učedníkům, kteří mu návštěvu ohlásili, vypravoval o pšeničném zrnu, které padá do země, o přicházející úzkosti, o nadcházejícím soudu nad světem. A dodal:
A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.
(Jan 12:32)
Ježíš tím naznačil, že na generální audienci ještě nenastal čas. Jistě ho pohané uvidí, ale později a jinak: Spatří jej jako trpící postavu vyzdviženou na kříži, jako proměněnou hostii pozvednutou v rukou kněze, jako Syna Božího sedícího na trůnu vysoko po Boží pravici.
Vyvýšený Kristus pak přitáhne všechny poutníky k sobě, a tam se s ním konečně setkají.(2018-03-18, id=272)
PDF verze článku
Zpět na začátek